Shut The Fuck Up

the blog full of idle...
21. 07. 2006

Jako každej den, mě opět probudilo posraný slunce nějvětší dávkou světla do xichtu. Klasicky ulepenej se plížím do koupelny, kde se ressurectuju následujích 15 minut. Když po Pekosově dementnim zvonění sebíhám dolů, zjišťuju že je MEGAhnusně a začíná pršet. Samozřejmě jako správnej superhrdina, na to seru a vydávám se směr ekovoda za doprovodu směšných komentářů Pekyho ve stylu "Když bude pršet, jedu hned domů :((". Jednu chvíli mi dokonce začalo připadat, že du k Petrovi s nějakou ubrečenou 12ti letou holčičkou nebo s Černochem. Když vylejzá Petr a inforumuju ho o počasí, vybalí na mě, že je to to poslední, co by ho mohlo odradit od plavání. Razíme na dvojku, kde nečekaně nikdo není. Spkojeni s myšlenkou, že máme jezero jen pro sebe, se svlíkáme do plavek a mizíme v něm. Postupně zjišťujěm, že naproti nám v rohu něco je. Ihned to osvětluju teorií o indiánovi, kterej se maskuje tím, že si otočil kánoii. Petr přichází s prapodivným kouskem v podobě vzniknuvší zrcátka z hodinek pod vodou. Pekos ještě předvádí nejlepší kousek co umí a to vynořujícího se temnýho elfa (fakt stojí za to) a plavem směr 2 rybáři na protější straně. Postupem času zjišťujeme, že vedle maskujícího se indiána je ještě jeho pes, kterej se ale už opravdu hejbe. Po tomto zjištění to radši otáčíme a plaveme zpátky. Po kratším idlení na břehu, které jsem opět jako jediný vyplnil největším žraním se vydáváme na cestu zpět. Mimochodem Pekos byl opět 2x pokořen na kole. Odpoledne posilka s Pepou. Jeli jsme konečně poslední část HSTéčka s 15 opakováníma. Fakt sem rád, že to máme za sebou protože to bylo nestkutečný peklo, ale věřím tomu, že bude hůř ;)



20. 07. 2006

20!


Vstávání, idle, cesta pro Petrovu magickou skládačku, domů, Pekos, směr dvojka. Už cestou se solidně navážím do Pekose, ohledně jeho krásky, která na něj zajisté čeká na dvojce. Bohužel pro Pekyho zjišťujeme, že jeho 200 kilová láska s 3ma pneumatikama nejen kolem pasu a rozšláplým obličejem dneska nedorazila. Přeplavali sme teda se smutným Pekosem jezko a jelo se domů. Dohodli sme se, že večer dáme ještě swe Sejkem kvalitní partičku pokeru. Přeidlený odpoledne, večeře s rodičema a spousta dárků. Dávám kvalitní match v člověče, když v tom mou neodvratnou výhru přeruší zvonek. Du k oknu a už z dálky slyším řechtajícího se Sejka. Sejdu dolů a po 2 minutovym čekání na Pierra se shodnem na tom, že když mu půjdem naproti nic nezkazíme. Zastihli sme ho zrovna, když vycházel. Joinul nás a šlo se klasicky do irský. Zasedáme, dáváme pivko a už se rozdávaj karty. Dneska se mi podařil opravdový rekord - během 10 minut sem prostral asi 15 korun. Fakt neuvěřitelná smůla, nejdřív sem těsně prohrál podojenou hru s Petrem a pak neméně těsně se Sejkem. V následující hodině se mi daří prohrát dalších 10 korun a Sejk nás pekelně vosvačuje. Tentokrát kupodivu nejen svým 2korunovým boostem, ale i kvalitníma kartama (!). Mezitím se všichni tragédi nadlábli a pokračuje se ve hře. Náhle nám Sejk oznamuje, že už jako de... jojo v nejlepším přestat , aneb není lepší způsob, jak dokázat, že sem zmrd posranej až za ušima. Pokračujem teda ve třech. Začíná se mi kurva dařit a během asi hoďky a půl se mi podařilo, převážně Petra obrat asi o 55 korun... :P Všichni sme se shodli na tom, že to byl dneska nejlepší poker co sme hráli a valíme to domů.



19. 07. 2006

19!


Jak mi dneska bylo vysvětleno Jirkou disco sťůngsem, dnes byl poslední den co mi je 19 a paradoxně taky je 19týho. To mi samozřejmě nemohlo zabránit proidlit tento den jako každý jiný. Ráno vstávačka v 8, mytí, žraní, sraní, kempa na Pekose. Po příchodu Pekyho sme se klasicky vydali na ekovodu a pak směr Petr. Ten se dneska rozhod jet na kolečkovejch bruslích, což jsem pod záminkou vlažné a pomalé cesty uvítal. To jsem ovšem netušil, že mu na tý jeho hyperskládačce nebudu stačit víc, než když jel na kole. Po asi půl hodině jseme se dosrali na dvojku. Zkušeně jsem nezaváhal a pomalu dojel Pekokose a těsně mu vyfouk první místo v Giro ďltalia. Po dvojité prohře v tour de france mu zbyly oči opět jen pro pláč. Po plavání jsem si všimul, že tam je holka, která se Martinovi opravdu moc líbí. Její tělo připomína spíše špatnou kopii toho Sochorovýho. Linie vyžranýho prasete, ochlupení Černochových zad, pohled neandrtálce a šarm Sleepa. No co vám budu povídat, prostě neskutečná kvalítka. Asi 5 minut jsem se mu pokoušel dodat kuráž, aby se osmělil a konečně jí oslovil. Bohužel se mi nepovedlo prolomit Pekosův stud, snad příště. Pak následoval menší šampionát v chytání piškotů do pusy na vzdálenost, kde prozměnu zaplakal Petr. Při cestě domů, jsem s myšlenou již dvou získaných titulů opět nádherně vyvodil Pekometa z mapy. Odpoledne posilka, večerní idle. Mimochodem dneska mi nějak kvalitně blokli simku, díky tomu, že sem psal neschopnýmu Negrovi přes t-zones a neuvědomil sem si, že to hovádko boží má eurotel. Samozřejmě z toho vyplýva naprosto nic bo telefon stejně nepoužívám. Smrt telefonům a už mi kurva nevolejte! :D



18. 07. 2006

Jak by řek Ovíječ, ráno jsme se vydali na dvojku kolmo. Pekos na svém klasickém favoritu, kterej vypadá jak kdyby zažil druhou světovou, Petr na svém luxusním horáku s pavučinou a já na Petrově skládačce. Tak trochu jsem cestou zavzpomínal na starý časy, kdy měli všichni horáky a já klasický bmxko, prostě jsem dostával ofuk největší. Vysílen jízdou smrti a plaváním, jsem slupnul 2 banány a mohlo se vyrazit zpátky neméně kvalitní cestou. Nesmím opomenout, že přestože jsem měl 2x menší kolo než moji rivalové, 2x se mi podařilo je pokořit v tour de France. K večeru se stavil Pekokos s tím, že jdem zahrát pinčes. Dožral sem večeři a vydal se na hřiště k valům. Už z dálky jsem viděl jak si Sejk nebezpečně vodí Pekyho a Ywett. Cestou mě joinul ještě Honza, kterej následující půl hoďku utrpeně sledoval jak se má hrát pingpong. S Pekosem sme nic neponáchavali náhodě a svou statickou hrou doháněli místní k šílenství. Pak se odehrálo finále looserů(Sejk a Honza) o 3tí místo. Zdaleka nepředváděli takový um jako já a Pekos, ale sledovat se to celkem dalo ;D



17. 07. 2006

Včera sme s Petrem, Pekosem a Jiřím uzavřeli plaveckou alianci. Celej tehle tejden budem chodit já, Petr, Pekos a příští tejden se k nám přidá Jiří. Jestli máte někdo zájem a chcete se přidat tak napište a np. Jinak dneska sme byli plavat a stalo se to, čeho jsem se nejvíc obával. Po plavání mě přpadla ta nejhorší věc a stál jsem čelem k rozhodnutí srát nebo nesrat. Bohužel se to zdálo víc než akutní a tak jsem zvolil první možnost. Zakempil jsem do co nejdál do lesa, což jak jsem později zjistil nebylo zas tak moudrý. Když pominu tisíce kopřiv, musím zmínit alespoň asi 50 komárů, který si mě začli během pár vteřín neuvěřitelně vodit. Když sem odcházel, řikal sem klukům, že se vrátim poloviční. Opak byl pravdou. Napulché nohy, záda 2x větší - to vše spojené s neuvěřitelnou bolestí a svěděním. Z toho vyplývá ponaučení - raději se posrat než srát na dvojce.



16. 07. 2006

Prozevlený ráno nemusím snad už ani zmiňovat. Odpoledne jsem byl dohodlej s klukama, že půjdem na jezko. Po tom co mi Milan napsal, že mám jako ihned vyrazit k Petrovi sem nahodil haste a vyběh z domu. Jaké bylo mé překvapení po 200 metrovým defragu bez jediné chybičky, když mi po použití zvonku Petrova hlava, která náhle vykoukla z okna, oznámila, že plavat půjde nejdřív za 3 hodiny. Dosral sem se teda nahoru a začal lanařit ty břídily k cestě na dvojku. Nevyspalej Milan se zlomit nedal a tak sem se soustředil na Jiřího a Petra. Za asistence Zdeňka sme francouzskýho důchodce nakonec zlomili a i Jiří slíbil že v 15 bude ready. Po 40 minutách největšího idlu sme se dohodli s Jiřím, že se u něj stavíme cestou a vyrážíme směr auto. Nasedáme, jedem, parkujem, vylejzáme u jezka. Ujdem asi 100 metrů a náhle mi dojde, že tady někdo chybí. Inforumju Petra a Zdeňka, že sme to nečekaně posrali a nestavili se u Jiřího. Se slovy "pozdě" a "smůla no" se odebíráme dal k pláži, kde nalézáme mě zevčerejška dobře známý koňský bioprodukt. Zahazujem věci co nejdál od něj a dem plavat. V polovině jezka nám Petr řiká, že přijel Jiří a na někoho sběsile mává. Doufám a pěvně věřím tomu, že se senior splet a právě něvědomky nabaluje cizí kluky. Bohužel/bohudík sem se tentokrát výjimečně mýlil. 2x na šířku a jedem domů. Odpolední idle a opalování, noční zevl. Jo teď sem si vlastně vzpomněl ještě na stórku se Sochorem. Prej volal Honzovi. Honza to vzal a Sochor mu začal diktovat číslo, na kterym jako smrdí a pak mu řek, že je na chatě tak ať mu jako určitě nevolá, že nikam nepůjde a zavěsil. :P



15. 07. 2006

Dneska ráno v 10 sem byl dohodlej, že se staví Černoch a vyholí mi palici. Samozřejmě jsem ani přinejmenším nečekal, že by se ten tragéd dovalil a tak sem si aspoň asi po měsíci a půl oholil xicht. Odpoledne jsem se dohod s Milanem, že půjdeme plavat na jezko. Asi kolem jedný sem se dokutálel Petrovi a spolu s Johnym a Milanem sme vyrazili směr gyros a následně na dvojku. Voda byla celkem příjemná, což se ovšem nedalo říct o pláži, která byla pokryta koňskými výměšky a párem bavlněných ponožek. Po návratu k Petrovi jsme tam akorát zastihli Radka na prapodivném stroji. Cestou domu a při kempě před mým domem jsem se od něj dozvěděl nejvíc prapodivný věci jako třeba, že Vobřik má sestru. K večeru se měla uskutečnit oslava narozenin Petra v netopejru. Na osmou se stavil Pekos a s řízkem v ruce jesme vyrazili vstříc svému osudu. Dorazili sme do pejra, kde už si to kempili Petr, Kamila, Leoš, Milan, Johny a Zdeněk. Zakempili sme nějaký postraní místa a objednali si 12ku. Zanedlouho se dovalil i Sejk a tak sme se přesunuli do herního koutku a rozjeli poker. Zpočátku to byly klasické hry, ale pak Sejk nasadil svoji uber taktiku 2korun, která dohnala nejednoho z nás k pláči. Mezitím nějak dorazili Jiří, Lukácio, Rodrigo, Lucka a Martina. Asi po hodině luxusního pokeru se k nám dokutálel Jiří s myšlenkou, že by jsme mohli upustit od peněz a zahrát si s ním jen tak, aby se to naučil. Po tom co sklidil nemalý výsměch si u Sejkometa rozměnil asi 4 koruny a joinul koutek plný her. Po pár hrách nás začal nebezpečně obírat o prachy, což začínalo docela zasmrádat. Po asi 2 hodinách sme se konečně rozhodli, že na poker už srát, protože sme byli už úplně přehraný. Ke konci už jsem fakt nechápal, kde jsem, proč tam jsem a co sakra znamenaj ty obrázky co mám v ruce... no prostě jako Černoch, když hraje normálně. Aby jsme přežili, museli jsme se ihned ressurectovat u fotbálku. Mezitím nějak vymizelo homoseXuální trio večera - Jiří, Negr a Rodrigo. Když už byli v hajzlu asi hodinu tak se je Petr vydal někam hledat. Vrátil se sám asi po minutě s tím, že jsou někde v hajzlu. Potřeboval jsem si s Pekosem protáhnout nohy a tak sme se po nich šli kouknout ke stolům venku. Tam samozřejmě nebyli a tak sme si řekli, že pudem před netopejra na chvilku na vzduch. Vyšli sme nahoru a najednou Pekose napoadlo, že by mohli bejt na nádvoří, kde se odehrával nějakej pokus o konzert. Ihned sme se tam vydali, prošli dveřmama a šli dál dovnitř. Pekos znejistil a držel se spíš vzadu. Tak si tak du dál a dál a nejdnou zjišťuju, že stojím na pódiu a pár metrů vedle mě se pokouší nějaká skupina o hudbu. Předemnou tak 100 lidí a čumí na mě. Chvilku sem na ně taky čuměl a pak mi došlo, že je tady asi někdo navíc a tak sem to radši zabalil a vydal se zpátky do netopejra. Postupem času se vrátilo i homotrio a rozjeli se nějaký panáky. Příjemné posezení v hospodě s kamarády u pivka mi zpříjemňovalo pozorovaní prapodivného chování Kamily, která si místama jakési veřejné intelektuální zpovědi, která šla totálně mímo moje smyslové chápání, zapisovala cosi do jakéhosi deníčku. Nějak pozdějc eště přišel Radek a Pavel. Po pár laciných gestech ve kterých už klasicky figurovala moje ruka a Pavlova žebra jsme začli řešit klasický píčoviny. Opět mě si mou pozornost vysloužila Kamila, když vždykcky na někoho z nás ukázala prstem a řekla: "Tohohle(tebe) neznám.". Nemoh sem si pomoct, ale tohle ve mě už fakt vyvolávalo smích, alespoň do té doby než to zopakovala eště tak 5x, pak už mé pocity měly blíž k pláči. Taky jsem se nejednou rozesmál, když se někdo začal smát a navážet se do Pekose, po tom co nejmenovaná slečinka presentovala na svém blogu. Samozřejmě jsem to taky čet a ihned sem se mu vysmál, ale narozdíl od ostatních jsem taky slyšel Pekosův komentář k newsce, kterej se od ní diametrálně lišil na míle. Hvězdou večera se ale pro mě stejně stal Černoch, jehož kvalitní nasazení v dnešním fotbalovém utkání, proběhnuvší ostříhání mé hlavy a kvalitního nasazení jemu vlasní při vysrání se na Pavla a posilku rozesmálo ten večer nejednoho člověka. Někdy v pozdějších dobách se nám vlastně eště podařilo zlikvidovat fotbálek, čehož jsme náležitě litovali. Akce to byla fajn, poznal jsem zajímavý new lidi, zahrál neskutečnej poker, pokecal s klasikama. :)



14. 07. 2006

Dneska bylo po pár dnech plných tepla pěkně hnusně a tak se na jezko každej vybod. Po prozevleném dopoledni následovala odpolední posilka a kvalitní idle. Asi v 8 se stavil Pekos a šli sme se podívat na Petrovu pařbu, kde sme narazili na oldskoolery like JohnyG a Mil4n3k. Po asi hodinovém sledování prapodivného módu do w3, kde se nám představil Lukáš Legolas, sem se rozhod, že bude lepší, když se půjdu domů nažrat. Po půl hoďce se stavil opět Pekário a šli sme okempit Petrův dům. Když sme dorazili nikde nikdo nebyl a tak sme se stišili a naslouchali, jestli neuslyšíme z domu nějaký zvuky. Místo toho se na nás z Boučkova domu vyvalil ponejvíc hlasitej prd. Rozhodnutí, že nebudem čekat až se k nám dovalí jistě bohulibá vůně, padlo okamžitě a nejrychlejc sme se vydali na cestu do netopejra. Tam sme narazili na squadru lidí co si hrajou na postavičky z lotra a Lukáše Legolase, kterej si opravdu na nic nehraje. Zasedli sme ke stolům, objednali si pivko a začali hRát poker. Na dnešním programu bylo jako obvykle co nejrychleji a nejmohutněji rozdrtit Lukácia Gluma. Do finální fáze sme se dostali mnohokráte, ale Černoch na mě vždycky vytáh dva páry založené na J+. Asi po půlhodinovém boji nastal čas na finální souboj, ve kterém sem Negra ubil kvalitním fullhousem. Aby to nebylo málo, směšný Černoch položil karty s tim, že nic nemá a přitom měl flash. Jinak telehemoroidi sou fakt maximálně možně teplý a samořejmě nemám ještě nic. Zejtra to bude přesně 2 tejdny a 5 dní, který sem já tipoval, ale jak to vypadá zřejmě jsem je hodně přecenil. Tady máte díky Milanovi nějaký fotky z lanky:



13. 07. 2006

Jelikož jsou všichni tragický maximálnì možným zpùsobem, ráno se na dvojku vyjímeènì nešlo. Každej si našel nejvíc levnou výmluvu, jen aby se náhodou nemusel hejbat a udìlat neco pro svoje zakrnìlý tìlo. Fakt loosers! Posilka mì odpoledne taky neèekala, takže sem musel furt idlit tv/kompa. Po pár hodinách zevlu sem dostal neskuteènou žízeò a jediné vysvobození pøipadající v úvahu bylo doplazit se pro ekovodu. Ujít tìch 100 metrù se zdálo jako neøešitelný problém a taky jsem mu asi 2 hodiny úspìšnì vzdroval. Pak už jsem se dostal k prahu maximálního vysušení a tak sem byl nucen sebrat lahve + prachy a vyrazit. Toèim si tak vodu a najednou sem si všim prapodivné zvláštnosti - nìco mi fouká pøesnì do rozkroku. Pøestože upgradovali ten stroj asi už pøed 3ma mìsícema, až teï jsem si všim, že je v nìm zabudován vìtrák, kterej zákazníkovi fouká pøesnì na koule. Samozøejmì mi ihned blesklo hlavou wtf? Funkci jako chlazení tohoto stroje jsem ihned zavrhl a po dlouhém uvažování jsem dospìl k tomu, že to je kvùli pohodlí a pøepychu zákazníka. Na snadì je ovšm myšlenka, zda-li je to opaènému pohlaví stejnì pøíjemné a také jaký úèinek toto mùže mít na postarší obèany, kteøí mají známý problém s udžením moèi. Konec koncù kdo ví, možná tam nechodí èepovat jen ekovodu ;D



12. 07. 2006

Dneska sem byl skoro celej den v Kladně na pohřbu tety. Z depresivní nálady sem se dostal až v pozdní posilovně po tréningu s Pepou.
Přišel sem domů, nažral se a už mě prozváněl Pekos, což znamenalo jediné - de se kalit se Sochorem. Ještě sme zkusili Michala, kterej už jako obvykle k večeru šel makat do práce. S příslibem, že se večer na moment ukáže sme odkráčeli k Dejvovi a zazvonili. Škleb v prorostlém obličeji vykouknuvší Sochora byl jasnou odopovědí na můj příkaz - pojď dolů. S průpovídkama typu "Proč ste se stavili až tak pozdě?" (bylo 8) a "Já chci jít do tripu!" zalez a nastala asi 5 minutová doba ticha a nedočkavého vyčkávání na Davču Sochorů. Tu sem ovšem hravě vyplnil napodobováním Sochora jak přichazí, což Pekos okamžitě zachytil na fotografii. Po dalších dvou minutách už se ozývaly prapodivné zvuky blížící se ke dveřím. Nebylo pochyb, že Dejv už je dole připraven otevřít dveře. To ale ještě netušil, že bystrý pekos tam semnou už nějakou tu chvíli vybíral nejlepší úhel odkud ho zpodobnit. Vše proběhlo podle plánu a otevřivšímu Dejvovi byla odebrána jeho duše Pekometovým 4 megapixelem. David opravdu nezklamal a vzal si na sebe bílé triko, na němž se na první pohled rýsovaly 2 skvrny nejspíše od blitek. Ihned sem to musel asi 3x vyfotit. Taky sem samozřejmě udělal nějakou tu fotku Davidova těla z boku, ale musím uznat že připomínaly spíš fotky pytle brambor. Cestou sme mu sdělili, že jako do tripu fakt ne. Informovali sme ho, že dem do irský, ale nejdřív se musíme stavit u Sejka. Sochor se sděsil a řek nám, že Sejk je hroznej mamrd, což samozřejmě nikoho nezajímalo a šlo se dál. Před Sejkovym domem jsme vyplnili chvilku čekání tím, že sme si dělali ze Sochora prdel. Když se mě zeptal proč to je jako irská hospoda, začal sem mu nakecávat, že tam jako vždycky ňákej stůl kempjej irové. Vžycky tam přídem a pekos jde přímo k nim a dá jednomu z nich facku a tak započnem největší boj proti Irsku a od toho tedy název hospody. Nezapomněl jsem to trošku okořenit příhodou, jak si tam jeden ir vzal jednou plamenomet. Sochor to nečekaně baštil a tak sem pokračoval dál. Nakecal sem mu, že tady máme takovej speciální zvyk, že když někdo vidí poprvý Sejka musí mu podat ruku a říct "Simsalabim". V tu chvíli se vynořil Sejkomet a na Dejvovi bylo vidět jak to v něm válčí a skoro už mu tu ruku podává. Naneštěstí od toho nakonec upustil. Pamatuju si Sejkův obličej pokřivený nesnesitelnou hrůzou, když spatřil Sochora. Na otázku jestli ho zná, jsem se dozvěděl překvapivou informaci, že Dejv chodil na Judo. Dovalili sme se do irský, kde sme okamžitě po zasednutí vyvalili padesáťáky a rozjeli poker. Mezitím sme si objednali pivka a Sochor colu. Po asi hodinovém pokru, kdy sem prohrál asi 15 korum se Sochor pokusil disconnectnout mapu se slovy "Tyvole tahle hra je nejhorší, asi půjdu domů. Héj kluci ja půjdu domu už půjdu domů, já jít domů půjdu.". Samozřejmě sem ho začal překecávat, že je jako středem násí pozornosti a hry, takže jít domů prostě nemůže. Přesto však vstal a řek, že de zaplatit a de domů, načež to opradu udělal. Toto jsem okometoval slovy "Konečně tyvole! a zabral si jeho flek (židle sem samozřejme v rámci konvecne musel vyměnit). Najednou přišel Dejv a diví se jaktože sedím na jeho místě. Musel sem mu okamžitě vysvětlit, že jako když zaplatil tak asi půjde domů a nebude sedět v hospodě a čumět na poker, kterej ho ani nebaví. Odešel. Najednou sem protek celkem už asi dvě pětky a rozhod sem se, že na to jako už srát. Z ničeho nic ani nevim jak přišla řeč na Sochora a dozvěděl sem se, že s nim Sejk hrál asi měsíc fotbal. Dále jsem se dozvěděl pro mě nepřekvapivou informaci, že hrál asi 2x líp než Černoch, což jen potrvdilo mou teorii. Ta je založena na tom, že neznám (a ani nikdo jinej koho sem se ptal) člověka co by měl horší fyzičku a skill na sporty než Negr.



1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12