magická dvojka, 1/3 HST
Jako každej den, mě opět probudilo posraný slunce nějvětší dávkou světla do xichtu. Klasicky ulepenej se plížím do koupelny, kde se ressurectuju následujích 15 minut. Když po Pekosově dementnim zvonění sebíhám dolů, zjišťuju že je MEGAhnusně a začíná pršet. Samozřejmě jako správnej superhrdina, na to seru a vydávám se směr ekovoda za doprovodu směšných komentářů Pekyho ve stylu "Když bude pršet, jedu hned domů :((". Jednu chvíli mi dokonce začalo připadat, že du k Petrovi s nějakou ubrečenou 12ti letou holčičkou nebo s Černochem. Když vylejzá Petr a inforumuju ho o počasí, vybalí na mě, že je to to poslední, co by ho mohlo odradit od plavání. Razíme na dvojku, kde nečekaně nikdo není. Spkojeni s myšlenkou, že máme jezero jen pro sebe, se svlíkáme do plavek a mizíme v něm. Postupně zjišťujěm, že naproti nám v rohu něco je. Ihned to osvětluju teorií o indiánovi, kterej se maskuje tím, že si otočil kánoii. Petr přichází s prapodivným kouskem v podobě vzniknuvší zrcátka z hodinek pod vodou. Pekos ještě předvádí nejlepší kousek co umí a to vynořujícího se temnýho elfa (fakt stojí za to) a plavem směr 2 rybáři na protější straně. Postupem času zjišťujeme, že vedle maskujícího se indiána je ještě jeho pes, kterej se ale už opravdu hejbe. Po tomto zjištění to radši otáčíme a plaveme zpátky. Po kratším idlení na břehu, které jsem opět jako jediný vyplnil největším žraním se vydáváme na cestu zpět. Mimochodem Pekos byl opět 2x pokořen na kole. Odpoledne posilka s Pepou. Jeli jsme konečně poslední část HSTéčka s 15 opakováníma. Fakt sem rád, že to máme za sebou protože to bylo nestkutečný peklo, ale věřím tomu, že bude hůř ;)
0 comments: