Už je celkem pravidlem, že jednou za čas se ozve Johnymu_Bíovi legenda s kódovým označním Dejv. Rok a půl dozadu po něm sháněl tripy. Před pár měsíci mu zase volal a ptal se ho, kolik stoji televize - barevná. V podstatě se dá říct, že Johny_B je takový naše médium, přes které s náma v posledních cca 2 letech komunikuje nadpřirozeno ztělesněné paranormalním jevem - David Sochor.
Klasicky se nachomejtnu ke kompu a po pár hodinách pouštějíce si idle žilou zjistim, že jen čumím na ty pRasata co nám okupujou naše milované #ta.cz a jako vždy se předháněj v tom, kdo je větší kretén, aby mohli být náležitě odměněni. Úplně sem přehlíd icq.qry od pekose, která dozajista už tak půl hodiny bliká minimalizovaná. Taková škoda, že jí to doteď bylo naprosto k hownu. Hbitým pohybem myši za asistence aimu, kterej donutil legieho nejednou k pláči, přesouvám windowsáckou šipku a neohoroženě stisknu +attack. Otevře se mi ajsíkjů_masáž (© pierre) a vidím přeposlanou část logu od Johnyho_Béčka. Rychle přelouskám pekosův škrabopis a zmocňůjí se mě pocity, ne tak vzdálené od průjmového alertu během té nejpeprnější střevní chřipky kombinované s análním fistingem toho nejhRubšího kalibru (hi flat). Inu posuďte sami...
pondělí 26.05.2008
20:15:02|pekos:
20:13:02|rachette: volal davča
20:13:07|rachette: a vzkazuje:
20:13:22|peky: co?
20:13:44|rachette: žese nechal za líťo přemenovat
20:13:58|peky: ?!
20:13:59|rachette: na Novotný
20:33:05|wh3nom: roflmao
20:33:06|wh3nom: kecas
20:33:07|wh3nom: !
20:33:12|pekos: nevim
20:33:17|pekos: psal to honza
20:33:20|pekos: ale jako nedivil bych se
20:33:21|pekos: :)
20:35:39|wh3nom: tyvole
20:35:48|wh3nom: to neni mozny..
20:35:56|pekos: u nej je vsechno mozny
20:36:00|pekos: dyt zral blitky
20:36:03|pekos: ...
20:36:05|wh3nom: chapes ty nasledky?
20:36:10|pekos: jo chapu
20:36:11|wh3nom: nedozirne..
20:36:16|pekos: uz nebude legenda
20:36:20|pekos: nebo bude este vetsi
20:36:22|pekos: :)
Samozřejmě jsem ihned musel kontaktovat Johnyho_B aka Rachette.
pondělí 26.05.2008
20:33:28|wh3nom: cus
20:33:29|wh3nom: kecas vole
20:33:35|wh3nom: jak je to s tim sochorem
20:33:39|wh3nom: a chci slyset pravdu
20:36:50|wh3nom: ?!
20:39:30|Johny_B: no hele
20:39:33|Johny_B: jak to říct
20:39:40|Johny_B: prostě mi volal
20:39:50|Johny_B: a že mám každýmu kdo ho zná vyřídit
20:40:05|Johny_B: že se nechal přemenovat na Novotný
20:40:12|Johny_B: za litr
20:40:20|Johny_B: ani newim jestli to vubec de
20:40:27|wh3nom: tyvole
20:40:44|wh3nom: to je neuveritelny
20:40:54|wh3nom: doufam ze takovyhleho kacirstvi se nedopustil
20:41:23|Johny_B: hehe
20:41:29|Johny_B: prej ukáže i vobčanku
20:41:34|Johny_B: věřil bych
20:41:36|Johny_B: ale nechápu
20:41:40|wh3nom: kdy prijede?
20:41:45|Johny_B: to neřikal
20:42:05|wh3nom: kamo
20:42:14|wh3nom: doufam ze to je nakej lacinej zertik
20:42:22|wh3nom: priznej se !
20:42:40|Johny_B: hehe
20:42:44|Johny_B: co bys řek
20:43:35|wh3nom: ;`(
20:43:48|Johny_B: hele je to pravda
20:43:58|Johny_B: jako bys nevěděl že je schpon všeho
20:44:06|Johny_B: pratoy
20:45:29|wh3nom: doufam ze si overili ze je nesvepravnej a zakazali mu to !
20:46:58|Johny_B: prej to de v poho
20:47:20|wh3nom: pRdele, tak to je konec jedny velky ery
20:47:26|wh3nom: musim ho prejmenovat zpatky
20:47:27|wh3nom: !
20:47:45|Johny_B: mám dojem že vo to mu šlo
Co k tomu dodat? Neuvěřitelné. Je to jen laciný trick? Prachsprostý žert? Je možné, aby legenda takového kalibru (jakou David Sochor bezpochyb je) použila /nick Novotný? Souvisí to s nedávným výskytem 3tího druhu v brně, který nám minule popisoval oak? Jakou roli v tomto příběhu hraje Chuck Norris? Beyond Belief: FACT or FICTION?
Prozatím mi nezbejvá než vyčkat na další (des)informace a prozatím to uzavřít citátem:
"The truth is out there."
- Fox Mulder, 1993
- 2 comments
Tak už ani nevim, jak to je dlouho, co sem viděl sochora naposled. Rozhodně to bude dost přes rok. Když sem se dneska probudil čekala na mě na icq lol zpráva od oaka. Řek sem mu ať to trošku rozepíše a tady máte jeho výtvor (díky mu za něj):
"Sedíme si tak s Vobřikem na pokoji a zuřivě píšeme bakalářku, oba sluchátka na uších a posloucháme svoje oblíbený beaty(vobřik nějaký jazzový rádio, ve kterým hrajou písničky jak z nějakýho erotickýho filmu po půlnoci na nově), když v tom se v kolejním rozhlase na chodbě ozve: "Student Sochor..." V mžiku oka (:D) mi prolítlo hlavou "hehe, to je vtipný, ten kluk se jmenuje Sochor, stejně jako naše poděbradská legenda". Co ale následovalo, se dá těžko slovy popsat. "David ať se dostaví na vrátnici!". David! Ten člověk se jměnuje David! What are the odds!! :D. Vyschlo mi v hrdle a zvýšila se mi tepová frekvence aspoň o polovinu.S naprosto vážným výrazem jsem se podíval na Vobřika, kterej si samozřejmě žádnýho hlášení přes svoje erotic-style rádobyjazz náhodný songy z netrádia ani nevšiml. Musel ale podvědomě vytušit co se děje. Ta síla poděbradské legendy se šiřila jako nárazová vlna z atomovky a zasáhla každého, kdo se s Dejvem někdy dostal do kontaktu. Jakub se na mě otočil a naše pohledy se střetly zrovna ve chvíli, kdy kolejbába opakovala hlášení: "Opakuji! Student Sochor David, ať se okamžitě dostaví na vrátnici!". Těžko popisovat co se stalo potom. Takhle překvapený a nadšený výrazy v obličeji jsme měli naposled když nám bylo 10 a rozbalili sme vysněný lego pod stromečkem. Okamžitě jsem vzal telefon s foťákem a rychlochůzí s Jakubem upaloval na vrátnici vykempit si toho, jenž se honosí jménem legendy. Přišli jsme na vrátnici a tam nikdo. Začli jsme hrát nenápadný a dělat, že si prohlížíme telefonní seznam, nebo se dívame, co za nový dobroty přibylo v kolejním automatu na žrádlo, aby se nás ty plesnivý kolejbabky nezačli ptát, jestli něco potřebujem. Čekání na pana S se zdálo věčností, přestože trvalo pouhých pár minut. Kolejbáby se zdáli být taky dost netrpělivý, protože ho vyhlásili ještě jednou. Po čele mi začaly týct krůpěje potu a opět se mi rozbušilo srdce v očekávání nejvzrušícího zážitku za poslední minimálně půlrok. Pak přišel. Nečekaně, rychle. Okamžitě, bez jakéhokoliv přemýšlení, jako lidé, co skočí do rybníka někoho zachránit před utonutím jsem vykročil a začal dělat, že mě zajímá, co mi přišlo za poštu a postavil se pár metrů vedle toho frajera. Vytáhl jsem mobil a třesoucí se rukou jsem vyfotil jmenovce hrdiny. Síla toho jména mě však drtila neskutečným způsobem a tak jsem vzal nohy na ramena a srabácky se vrátil do svého kolejního brlohu. Při odchodu jsem slyšel jak se kolejbáby Dejva ptaj, jestli je opravdu pan Sochor. Řekl, jsem si, že tomuhle rozumím, taky jsem tomu pořád nemohl uvěřit. Pak jsem slyšel něco o ztracené peněžence a když jsem se vrátil na pokoj, kolejbáby vyhlašovali nějakou holku, ať se urychleně dostaví na vrátnici. Asi to byla ta, co našla dejvovi tu jeho ztracenou peněženku. Je vidět, že člověk s tímhle jménem má na všechno svoje lidi. Na pokoji jsem si ovšem začal vše v hlavě přehrávat. Opravdu se ten člověk jmenoval Sochor? Nebyla to jen iluze, jen potřeba být na blízku tak legendární bytosti, která svými doteky ušpiní vše(hlavně svoje tričko), přestože má naprosto čisté ruce? Potkám někdy znovu brněnského jmenovce slavné poděbradské legendy? Zkontroloval jsem fotku na svém mobilu a opravdu tam byla. Měl jsem tedy i praktický důkaz. Ovšem stín pochyb o tomto úžasném setkání ve dřímá doteď." [1]
David Sochor... a nebo ne?!?
Zdroj: [1]
[1] Oak, Brno. 7. května 2008. cit. [2008-05-07]
Dneska sem byl skoro celej den v Kladně na pohřbu tety. Z depresivní nálady sem se dostal až v pozdní posilovně po tréningu s Pepou.
Přišel sem domů, nažral se a už mě prozváněl Pekos, což znamenalo jediné - de se kalit se Sochorem. Ještě sme zkusili Michala, kterej už jako obvykle k večeru šel makat do práce. S příslibem, že se večer na moment ukáže sme odkráčeli k Dejvovi a zazvonili. Škleb v prorostlém obličeji vykouknuvší Sochora byl jasnou odopovědí na můj příkaz - pojď dolů. S průpovídkama typu "Proč ste se stavili až tak pozdě?" (bylo 8) a "Já chci jít do tripu!" zalez a nastala asi 5 minutová doba ticha a nedočkavého vyčkávání na Davču Sochorů. Tu sem ovšem hravě vyplnil napodobováním Sochora jak přichazí, což Pekos okamžitě zachytil na fotografii. Po dalších dvou minutách už se ozývaly prapodivné zvuky blížící se ke dveřím. Nebylo pochyb, že Dejv už je dole připraven otevřít dveře. To ale ještě netušil, že bystrý pekos tam semnou už nějakou tu chvíli vybíral nejlepší úhel odkud ho zpodobnit. Vše proběhlo podle plánu a otevřivšímu Dejvovi byla odebrána jeho duše Pekometovým 4 megapixelem. David opravdu nezklamal a vzal si na sebe bílé triko, na němž se na první pohled rýsovaly 2 skvrny nejspíše od blitek. Ihned sem to musel asi 3x vyfotit. Taky sem samozřejmě udělal nějakou tu fotku Davidova těla z boku, ale musím uznat že připomínaly spíš fotky pytle brambor. Cestou sme mu sdělili, že jako do tripu fakt ne. Informovali sme ho, že dem do irský, ale nejdřív se musíme stavit u Sejka. Sochor se sděsil a řek nám, že Sejk je hroznej mamrd, což samozřejmě nikoho nezajímalo a šlo se dál. Před Sejkovym domem jsme vyplnili chvilku čekání tím, že sme si dělali ze Sochora prdel. Když se mě zeptal proč to je jako irská hospoda, začal sem mu nakecávat, že tam jako vždycky ňákej stůl kempjej irové. Vžycky tam přídem a pekos jde přímo k nim a dá jednomu z nich facku a tak započnem největší boj proti Irsku a od toho tedy název hospody. Nezapomněl jsem to trošku okořenit příhodou, jak si tam jeden ir vzal jednou plamenomet. Sochor to nečekaně baštil a tak sem pokračoval dál. Nakecal sem mu, že tady máme takovej speciální zvyk, že když někdo vidí poprvý Sejka musí mu podat ruku a říct "Simsalabim". V tu chvíli se vynořil Sejkomet a na Dejvovi bylo vidět jak to v něm válčí a skoro už mu tu ruku podává. Naneštěstí od toho nakonec upustil. Pamatuju si Sejkův obličej pokřivený nesnesitelnou hrůzou, když spatřil Sochora. Na otázku jestli ho zná, jsem se dozvěděl překvapivou informaci, že Dejv chodil na Judo. Dovalili sme se do irský, kde sme okamžitě po zasednutí vyvalili padesáťáky a rozjeli poker. Mezitím sme si objednali pivka a Sochor colu. Po asi hodinovém pokru, kdy sem prohrál asi 15 korum se Sochor pokusil disconnectnout mapu se slovy "Tyvole tahle hra je nejhorší, asi půjdu domů. Héj kluci ja půjdu domu už půjdu domů, já jít domů půjdu.". Samozřejmě sem ho začal překecávat, že je jako středem násí pozornosti a hry, takže jít domů prostě nemůže. Přesto však vstal a řek, že de zaplatit a de domů, načež to opradu udělal. Toto jsem okometoval slovy "Konečně tyvole! a zabral si jeho flek (židle sem samozřejme v rámci konvecne musel vyměnit). Najednou přišel Dejv a diví se jaktože sedím na jeho místě. Musel sem mu okamžitě vysvětlit, že jako když zaplatil tak asi půjde domů a nebude sedět v hospodě a čumět na poker, kterej ho ani nebaví. Odešel. Najednou sem protek celkem už asi dvě pětky a rozhod sem se, že na to jako už srát. Z ničeho nic ani nevim jak přišla řeč na Sochora a dozvěděl sem se, že s nim Sejk hrál asi měsíc fotbal. Dále jsem se dozvěděl pro mě nepřekvapivou informaci, že hrál asi 2x líp než Černoch, což jen potrvdilo mou teorii. Ta je založena na tom, že neznám (a ani nikdo jinej koho sem se ptal) člověka co by měl horší fyzičku a skill na sporty než Negr.
Ráno, když sem si byl klasicky zaplavat na dvojce s Pekosem, sem se od něj dozvěděl, že Honza viděl v Poděbradech Sochora. Samozřejmě sem si říkal, že to je nějaká Honzova feťácká stíha a nevěnoval sem tomu moc pozornost. Jak se blížilo odpoledne, nedalo mi to a dohodnul sem se s Pekokosem, že to půjdem omrknout. Kolem půl čtvrtý, jsme už stáli před jeho domem vybaveni foťákem a nutnou dávkou nadšení z toho co bude. Naneštěstí vylezla jen jeho matka a řekla nám, že Dejvid bude doma až tak za hoďku. Nadšení z Sochorova návratu z nás neopadlo, ba naopak ještě víc se vystupňovalo, když už jsme teď vědeli, že je fakt doma... Za hoďku sme teda už zase (dneska potřetí) kempili před jeho domem a nedočkavě drtili zvonek. Foťák sme tentokráte díky schopnosti píkose neměli :/ Jaké to bylo překvapení, když na nás z okna vykoukla tlustá Sochorova tvář bílá jak stěna. Jen co sem popad dech,sem mu řek ať de dolů. Po pár sekundách se nám naskyt pohled na Dejva, kterej viditelně přibral aspoň 35 kilo. Přes špinavé tričko se na jeho "těle" rýsovaly hnusný tučný prsa a pod nimi neuvěřitelně GIGANTICKÝ panděro.
Já: "No čau Dejve!!"
Sochor: "Nazdar."
Já: "Kdes jako byl poslední 2 roky? Co stebou bylo?"
Sochor: "Byl jsem v práci. Ve skladě, v Praze."
Já: "Si nějak ztloustnul ne?"
Sochor: "Jo, docela dost."
Já: "A jak dlouho tu budeš?"
Sochor: "9 dní tady budu."
Já: "Zejtra s náma musíš zajít do hospody..."
Sochor: "Tyvole, ja se vůbec nemlžu ožrat. Včera sem vyclastal půl flašky vodky a nic."
Já: "Jo jasně, takže zejtra večer vyrazíme?"
Sochor: "Já se vůbec nemůžu ožrat."
Já: "Jasný, takže zejtra navečer u tebe?"
Sochor: "...půl flašky vodky a nic..."
Já: "Fajn, fajn zejtra se teda k večeru stavíme. Ne že na nás zase budeš hrát, že nejseš doma..."
Sochor: "Tak jo."
Já: "Tak čau no."
Sochor: "Ahój."
Když sme odcházeli, shodnul sem se s Pekosem na tom, že Sochor vypadá ještě víc retardovaně než si ho pamatujem z dob dávno minulých. Rychlost jeho mluvy a kvalita vyjadřování klesla tak o 70% a to už předtim byla zhruba na úrovní pacienta z Bohnic. Mno nic, už se tešim na zejtřejší delši setkání 3tího druhu.
Dneska sem si během klasického idlení a zevlení zničehonic vzpomněl na Dejva Sochorů a tak sem se rozhod, že bych ho tady moh vzpomenout popřípadně pokud ho někdo nezná, čemuž bych se fakt divil, tak ho s ním "seznámit". Už ani vlasně nevím, kdy jsem ho poznal - jisté je, že někdy na základce. Tou dobou dostával klasické bití a nehoráznou šikanu od všech svých spolužáků/spoužaček, učitelů, neznámých kolemjdoucích, od nás. Jediným jeho "kamarádem" byl Nouzák. Pamatuju si, že kdykoliv sme se s Radkem stavili u Nouzáka, vžycky nám otevřel Dejv. Do jisté doby jsem si dokonce myslel, že tam bydlí Sochor a Nouzák je u něj na návštěvě. Po nějakém čase jsme mu s Radkem a Tomášem začli říkat kolovrátek. Jak čas plynul, začalo příhod z Davidem přibývat. Někdy tak v 6tý třídě to mohlo bejt, si pamatuju, jak jsme jednou přijeli s Radkem na dvojku (jezero) a potkali sme ho tam. Nelenili sme a začli jsme mu nakecávat, že tam jsou žraloci. Sochor nám to nečekaně zbaštil a doposavaď jsem ješte neviděl jet někoho rychlejc na kole :D O pár měsíců později si pamatuju na příhodu, jak Dejv spláchnul Nouzákovi penál do hajzlu a měl z toho nějakej megaprůser. Doteď si pamatuju Sochorův obličej pokřivenej hrůzou, když mi vykládal, že po tý akci s penálem na něj začal Hnát (tř. učitel) řvát "SOCHORE TY PŮJDEŠ DO PASŤÁKU!!!". Tak v osmý třídě jsme dělali s Pavlem a Marianem ňakou nejhorší práci na angličtinu. Měli sme nafotit nějaký fotky a popsat je. Fotka Sochora v roztrhaných teplákách a v tričku od čokolády s komentářem toto je nejbohatší člověk v Poděbradech ve mě vyvolává smích doteď. Postupem času se Dejv Sochorů záhadno mi jak, probojoval na zemědělku. To začali takový ty první "kalící akce", kterých se díky bohu účastnil i Sochor. Díky jeho přítomnosti jmse se stali svědky oprvdu kvalitních fórků, které jsou s ním nemyslitelně spojeny. Tak třeba jednou jsme šli klasicky na fotbálek, každej si dal pivko bo colu a kempil se stůl. Jen David si dal absintha. To by nebylo nic tak nenormálního, kdyby si ho neškudlil asi 2 hodiny, během kterejch neubil ani mililitr a pak ho vlastní šikovností nevylil do fotbálku. Jednou šel někam s Honzou, přišel k baru a objednal si trojitou vodku. Barman na něj čumel a fakt netušil, ale David trval na svém. Nemusim snad ani dodávat, že se toho ani nedotk. Na těhlech akcích bylo nejlepší to, že když uz byl člověk přehranej fotbálku/přepitej šlo se k Sochorovi domů. Nejdřív to začalo opravdu nevině, ale jak už to tak býva postupem času se to slušně rozjelo. Pamatuju si jak sme jeho matce vzali ňáký megaluxusní flašky ruský vodky a začli ji chlastat. David chvilku dělal jako že mu to vadí, pak se k nám přidal, ale pil odtučněný mlíko ;DD Vyžírání jeho ledničky s Pekosem a Sleepem je nezapomenutelný. Jednou taky proběhla nějaká megaakce, po který sem to ale zalomil hned domů. To byla ovšem chyba, protože Sochor to tam nejvíc rozjel. Myslím si, že daň za vodky, whisky, vína, piva, absinthy, šampáňa, jelzicny, slivovice, zelený a tak dále je celkem jasná :D Po tom co našli Sochora v křoví ho dotáhli k němu domu a klasicky to tam začli vyžírat. Dejv byl trochu nejsvůj a tak kempil wc. V tom přišel sleep a chtěl se vysrat. Tak vyhodil Sochora před hajzl na zem. Po tom co se vysral, vylez ven a tam ležel zblitej Dejv. Samozřejmě ho nenapadlo nic jinýho než uvařit tu blitku. Slovo dalo slovo, sebral z kuchyně hrnec a už to tam ládoval :PP Někdy tak tejden po tom sem se u něj stavoval a nenápadně sem se ho ptal jaký bylo to lečo co mu kluci uvařili. Sochor mi řek, že toho trochu sněd a pak zjistil že to lečo asi nebylo lečem... :PP Jednou sem taky slyšel stórku, jak si Davida zavolal ředitel nakobereček a naférovku mu řek že většího dementa nevidel a že takovej kretén maturitu fakt nedá. Tak prej když už je takovej čůrák ať táhne do hajzlu, že mu dělá jen ostudu. Nakonec Sochor maturitu dal na druhej pokus, ale bál bych se že něco uměl :P Poslední akce s Dejvem, byl nějakej silvestr u Honzy. Přišel tam s nějakym megahustym účesem z kterýho se každej pochcal jen to zahlíd. Vypadalo to jako nějakej polotovar ostříhaný prdele orangutana :P Pak se to nějak zvrhlo v nějakou megašikanu Sochora. To by mu samo o sobě podle mě ani nevadilo, ale když se dozvěděl, že příde i nějaka "holka" (= pýchová) tak už v 10 rychle upaloval domů, aby se s ní náhodou nepotkal. Od tý doby sem ho viděl jen jednou. Šel nakupovat rohlíky a byl nechutně tlustej. Pravou ruku měl černou jak kdyby si jí sám zapálil. To už je tak 2-3roky dávno, od tý dobry prostě zmizel. Semtam se najde někdo, kdo ho někde zahlíd nebo si to alespoň myslí. Kolují zvěsti, že se odstěhoval ke svýmu bratrovi do Prahy, ale myslim si, že kdyby to byla pravda tak už by se k nám dostala nemalá hromada stórek. Další z řady legend tvrdí, že se stal obejí únosu... Pravda je někde tam venku.
