Shut The Fuck Up

Ráno se navzdory Petrově přednášce o Jíříově spolehlivosti v 9 hodin ozval zvonek. Jelikož jsem ani moc nepořítal s tim, že by se Jiří fakt dostavil, tak jsem ještě ležel v posteli a idlil. Rychle sem teda vyběh, umyl se, vysral se, vzal si svačinu a už sem byl dole. Když sem otevřel, zjistil jsem že mi Jiří dovalil kolo. To je servis co ? :P Nevěřícně jsem teda to kolo osedlal a jelo se na dvojku. Cestou mi Jiří sdělil, že cesta kolem jedničky a trojky je průchozí!! Dojeli sme tam a fakt že jo. No pohoda, tahle cesta je fakt nejkratší/nejlepší. Kola sme složili na tý menší pláži a skočili do vody. Teda spíš já sem skočil, Jiří si hrál na Petra a hodně pomalu se osměloval. Rozhodli sme se to přeplavat na dýlku (resp. delší rozměr). Zezačátku se mi to zdálo v poho, ale při posledních cca 100m mi nejvíc odumřely nohy. Vysvobozením pro mě byla až pevná půda pod nohama a chleba s rajčatama v ruce. Odpoledne následovalo mistrovství ve válení a navečer sem to proložil pařením a idlingem.